Ráda bych vám vysvětlila postup, podle kterého hodnotím diktáty. Diktát píšeme vždy ze slabik, potažmo slov, které jsou v písance. Zatím používám jen stupeň jedna, dvě, tři. Pokud to má někdo úplně špatně, napíšu neklasifikováno, v Bakalářích to označím X. Ráda bych podotkla, že i chybějící interpunkční znaménko je chyba. Měkké „i“ bez čárky nebo tečky není písmenko. Slabiky diktuji pomalu, celý diktát čtu na konci znovu a pokud někdo něco nestihne, dodiktuji to. Naučte děti, ať si všechno po sobě překontrolují.

Co se týče chování, myslím si, že je v pořádku. Jednoho problémového chlapce jsem eliminovala, má zvýšený dohled /není to moje povinnost/. Ve třídě o přestávkách s dětmi není, vždy se ptám, jaká byla přestávka, děti jsou spokojené. Nikdo si tedy nestěžoval. O to víc mě dneska překvapila jedna maminka, která si stěžovala, že je to stále stejné. Chlapec si doma stále stěžuje. Bohužel, není schopen mně říct, kdo mu stále ubližuje. Minulý týden jsem viděla, kdy se dva chlapci verbálně dohadovali, přeli se. Najednou ten jeden dal druhému facku přes tvář. Řešila jsem to. Kluci si to vyříkali, rodiče ani jednoho jsem neinformovala. Zeptejte se dětí, kdo to byl. Budete překvapeni. Stejně jako já. Dotyčná maminka si myslí, že bych já nebo nějaká asistentka měla být u dětí o přestávce. Já tedy tento názor nesdílím. Nejsme mateřská škola a děti se musí naučit mezi sebou řešit problémy, sžít se spolu. Je to také hodně na vás, na vašem vedení. Některé děti jsou nesamostatné, křehké, všechno za ně řešíte. Nechte je také vyřešit si něco samy. Neumí se omluvit, že přišly pozdě, že zapomněly písanku v lavici a nemají úkol. Absolutní nesamostatnost je, když mně napíšete nějakou zprávu do notýsku a dítě není schopno mně dát samo notýsek, abych si to přečetla. Maminka po mně dokonce chtěla, abych jim notýsky kontrolovala a zjistila si sama, jestli mně náhodou někdo něco nepíše.

A ráda bych se chtěla ohradit proti nařčení, že jsem někomu řekla, že má hnusný výkres. Nikdy bych to takhle neřekla. Ale samozřejmě, pokud je potřeba, kritizuji, máš na obrázku malou hlavu, špatně jsi zvolil barvu….

Stejně tak bych se chtěla ohradit proti zesměšňování a nepouštění dětí na WC při hodině. Vždycky jsem každého pustila a to, že jim z legrace řeknu, že si do třídy budeme muset pořídit nočníček není zesměšňování, ale snaha, aby při hodině na WC nechodily, protože to hodinu hodně narušuje. A když budou takhle chodit všichni….Mimochodem nočníčku se všichni smáli včetně daného chlapce.

To je všechno, co jsem měla na srdci. Mám děti ráda, mým cílem bylo vždycky děti co nejvíc naučit a vychovat z nich dobré a slušné lidi. Vždycky jsem měla podporu rodičů. Kolegyním jsem předávala vynikající třídu. A tak bych chtěla, aby to bylo i tentokrát.

Mimochodem, maminka, která se dneska ozvala, má strach, že se budu na dítěti mstít. To mě tedy uráží.