Milé děti, milí rodiče, všem vám ze srdce děkuji. Píšu až teď, protože jsem v pátek hledala slova. Samozřejmě dojetím. Věřte, že mě ještě nikdy žádná třída tak nedojala jako vy. Vždycky jsem byla smutná, když jsem se s nějakou třídou loučila, ale pět let je pět let. Mnohokrát děkuji za dary. Nevěřila jsem svým očím, co všechno jsem dostala. Čokoládou jste mě vykrmovali celých pět let, ale dovolená, nádherný dort, masáže, nádherná růže do zahrady se srdečnými přáními, o lahvích ani nemluvím, ale i vtipná pojednání /Magdo, ten pravopis 🙂 /…. prostě jste mně dali najevo, že i když mám své mouchy 🙂 , že jste mě brali a vážili jste si, že chci, aby vaše děti získaly co nejvíce vědomostí. Za to vám všem moc děkuji. Moc si přeji, abych v příštím školním roce natrefila na rodiče jako jste byli vy. Děkuji a doufám, že až se někdy potkáme, že si spolu rádi popovídáme. Nashledanou.